Černý kašel si mě našel….

Květen a červen – dva nejhezčí měsíce v roce jsem strávila úplně jinak, než byla moje původní představa.  Těšila jsem se na mé výpravy na kole, čas strávený v dílničce a na zahrádce, všechnu tu krásnou zelenou, spoustu sluníčka a zpěvu ptáků….. Místo toho jsem byla doma, kašlala do peřin a dusila se záchvaty šíleného kašle – černý kašel si mě našel. A že to stálo za to! Nebudu zabíhat do podrobností, ale nic horšího jsem v životě zatím neměla. Tři týdny jsem strávila doma na neschopence, další dva týdny bych v práci bez pálivých bombónů neměla šanci vydržet. Celkem dva měsíce naprosto vyčerpaná a vyřazená z provozu, protože nejvíc se kašel objevoval v noci a nic na něj nezabíralo, nikam jsem nemohla (i když už jsem byla oficiálně zdravá), protože záchvaty dávivého kašle se objevovaly kdykoliv.  Tak doufám, že už budu mít celoživotní imunitu, protože podruhé už bych to asi nedala.

Pokračovat ve čtení „Černý kašel si mě našel….“

Nová životní role a nová várka šperků

Čas jsem nejen nedohnala, jak jsem slibovala v minulém článku, ale dokonce o dva měsíce protáhla…Já to nechápu, vždycky jsem si plánovala, jak budu mít spoustu volného času, až budu dělat na zkrácený úvazek, ale opak je pravdou. Je fakt, že nejsem tak extrémně unavená, protože mám čas i odpočívat, ale pořád mám co dělat a rozhodně se nenudím.  Takže navazuji na minulý článek, ale paměť je krátká, tak možná nebudou všechny události hezky chronologicky poskládané.

Na podzim a začátkem zimy jsem pracovala hlavně na objednávkách, jednou z nich je i tato souprava se zeleným avanturínem:

Pokračovat ve čtení „Nová životní role a nová várka šperků“

Zářijová Kréta a spousta nových šperků

Jak jsem slíbila v minulém článku, navazuji zářím, přestože už máme únor. Protože prezidentské volby byly minulý rok už v lednu, mohli jsme vyrazit na dovolenou až v září tak, jak to máme rádi, což se nám letos nepodaří, protože budou koncem září volby do krajů a tím pádem jsou přípravy v plném proudu a proto logicky dovolenou nedostanu. Už potřetí jsme byli v Matale (pohled na městečko  je na fotce vlevo), která se nachází na jihu Kréty a je tam nádherně.

Pokračovat ve čtení „Zářijová Kréta a spousta nových šperků“

Střípky z léta

Za okny prší a na příští týden slibují brutální mrazy, já se ale vracím ve vzpomínkách do léta. Půl roku uteklo jako voda a přestože jsem strašně chtěla, na článek se našel čas až teď.

Někdy v červnu jsem ušila náhrdelník s labradoritem v tyrkysových barvách a byl to zároveň na hodně dlouhou dobu poslední šitý šperk.

Pokračovat ve čtení „Střípky z léta“

Co s tou podlahou?

Tímto článkem se vrátím v čase až do května, kdy byla naší noční můrou podlaha v chatě. Celý problém byl opravdu způsobený takovou hloupostí, jako je zakrytí parozábranou, kdy podlaha nedýchala a srážela se tam veškerá vzdušná vlhkost a zbytky vlhkosti ze dřeva. Potvrdili nám to nezávisle tři různí lidé, kteří se zabývají stavbami, a nakonec to uznal i majitel firmy, která nám chatu stavěla. Po prvotním šoku, že máme v chatičce dřevomorku, což se nakonec nepotvrdilo,  se dostavilo v různých vlnách a v různé míře zoufalství, co s tím budeme dělat. Nic totiž nešlo podle plánu……

  Pokračovat ve čtení „Co s tou podlahou?“

Modrá souprava se sodality a první jarní vinutí

V podstatě celý únor jsem si „hrála“ s modrými sodality a snažila se z nich ušít soupravu tak, aby nebyla přezdobená a vhodně doplňovala modré krajkové šaty. Nejprve jsem obšila kabošony sodalitu a různě je mezi sebou kombinovala a zkoušela, jak půjdou k sobě a jaký vlastně tvar bude mít náhrdelník. A tohle je tedy výsledek:

Pokračovat ve čtení „Modrá souprava se sodality a první jarní vinutí“