Publikováno

Jak mi covid změnil plány

Když už jsem začínala doufat, že se letošní Mikulášské Minerály opravdu uskuteční, hodil mi do mých plánů vidle covid. Kde se vzal, tu se vzal – nikdo neví odkud. Teda, vím jen, že ho přinesl manžel (mimochodem dvakrát otečkovaný), ale kde ten k němu přišel, se nám zjistit nepodařilo.  Všichni, se kterými se v posledním týdnu viděl, byli zdraví jako řepy, v práci taky nikdo nový s covidem….nechápeme to, ale je to tak. Manžel si poležel tři dny s rýmou a kašlem, v neděli jsem začala kašlat i já – protože spolu spíme v posteli, tak nic divného, prostě rýma, řekli jsme si. Jenže v pondělí jsem neprošla plivavacím testem v práci – byl pozitivní.  Ještě na pondělní dopoledne  se mi podařil sehnat termín na PCR testy a ty byly také pozitivní. Takže potvrzeno.

Pokračovat ve čtení „Jak mi covid změnil plány“

Publikováno

Burza v Tišnově a nějaké nové šperčíky

Tak to vypadá, že počasí definitivně ukončilo moje vinutkové snažení. V dílně už je zima a kahan začíná díky vzdušné vlhkosti korálky špinit. Ještě mi sice trocha plynu v bombě zůstala, ale když nejsou korálky čisté, tak to nemá cenu. Zato mám ale shrabanou větší část zahrady, což se taky počítá. Po večerech už zase šiju a toto je hotový náhrdelník, který jsem zmiňovala v minulém článku:

Pokračovat ve čtení „Burza v Tišnově a nějaké nové šperčíky“

Publikováno

Náhrdelníky Cassel a Západ slunce

Je středa – venku prší, jsem doma a vařím dýňovou polívku….krásné, slunečné a teplé počasí vystřídalo to pošmourné podzimní. Zítra ale už jdu do práce a docela se tam těším, přestože jsou v pátek a v sobotu volby, kdy budu sedět ve volební komisi a docela mě děsí, co mě tam může potkat.  V mezičase po večerech opět šiju a tohle je náhrdelník Cassel s jaspisem:

Pokračovat ve čtení „Náhrdelníky Cassel a Západ slunce“

Publikováno

Náhrdelník Kristel a dovolená v Jeseníkách

A je tu podzim, zatím ještě docela teplý a hezký, ale brzy ho vystřídá období, které nemám vůbec ráda. Nesnáším vstávání do práce za tmy, nesnáším to pošmourno, mlhavo, pršavo, ale hlavně trpím nedostatkem sluníčka a světla. V šest večer mám pocit, že už nemá cenu nic začínat a že bych se měla pomalu přesunout do postele….tohle období je pro mě prostě neveselé truchlivé.  Ještěže mám aspoň ty korálky, které vnáší do těchto pošmourných dnů světlo, barvy a radost. A jedním z těchto krásně barevných náhrdelníků je i náhrdelník Kristel:

Pokračovat ve čtení „Náhrdelník Kristel a dovolená v Jeseníkách“

Publikováno

Burza minerálů v Tišnově – jaro/léto 2021

Tento článek bude trošku netradiční – nebude o špercích, ale bude věnovaný mým úlovkům na mineralogické burze v Tišnově. Tyto články jsem psávala i na svém starém blogu, ale kvůli coroně v posledním roce a půl žádné burzy ani výstavy nebyly. O to víc jsem se tam těšila. Organizátorům patří velký obdiv a dík za to, že do toho šli, i když do poslední chvíle nebylo jasné, zda se burza uskuteční. Protože se akce konala pod širým nebem, mělo poslední slovo počasí – a vzhledem k posledním týdnům, kdy o víkendech pravidelně pršelo a bylo docela chladno, vyšlo naprosto luxusně: bylo teplo a minimálně dopoledne nepršelo.

Vzhledem k omezenému počtu vystavovatelů a také faktu, že byla zastoupena jen Česká republika a Slovensko, šla jsem se tam spíše pokochat výtvory Matky přírody a s nákupy jsem příliš nepočítala. Ale i přesto jsem si domů něco přinesla:

Pokračovat ve čtení „Burza minerálů v Tišnově – jaro/léto 2021“

Publikováno

Náhrdelník Merlin a Máčky

Je pravda, že od dubna, kdy počasí trošku dovolilo, se věnuji více vinutí korálků než šití. Je to také způsobeno tím, že u šití mě bolí pravé rameno, což je zvláštní, protože u vinutí, kdy bych si myslela, že je poměrně hodně namáhané, mě nebolí. A bolí tak, že mě to budí i ze spánku. Ale asi to nebolí ještě dost, protože se mi s tím k doktorovi zatím nechce. Také proto mi náhrdelník netrval týden, ale skoro dva. Vybrala jsem krásný zelený jaspis a pojmenovala ho Merlin:

Pokračovat ve čtení „Náhrdelník Merlin a Máčky“

Publikováno

Boj s kahanem

Teploty už trošku povyskočily a tak mohu trávit v dílničce vinutím korálků trošku více času než v březnu a dubnu. Od loňska, kdy jsem začala vinout, svádím boj s nastavením kahanu, aby nebyly korálky začouzené – na podzim to už vypadalo o maličko lépe, ale stejně jsem pořád nedokázala vypozorovat to správné nastavení. Na jaře jsem začínala celý proces znovu a po dvou měsících více či méně začuzených korálků jsem pomalu propadala zoufalství. Hrozně moc mi chyběl nějaký kurz! Úplně začáteční peripetie a obrovské zklamání z práce jsem popsala ve svém březnovém článku. S pocitem, že to musím přece zlomit, jsem si na začátku května vyhradila jeden den na pozorování, co kahan dělá při různém nastavení – vinula jsem šípky, u kterých je to vidět téměř hned a také rychleji chladnou. Sice mi bylo líto plácat drahou červenou barvu na něco, co možná nebude použitelné, ale přišlo mi to jako nejlepší řešení. A pak to přišlo – šípek byl čistý a já najednou přesně věděla, jaké nastavení musí být:

Pokračovat ve čtení „Boj s kahanem“