Doma ve své sbírce mám několik speciálních kabošonů, které si žádají trošku víc než jen obyčejné obšití. Zaprvé jsou dražší a zadruhé jsou zajímavé svojí kresbou. Také se s nimi nerada loučím. Mezi takové moje přepýšky patří i simbircit z Ruska:
Po dlouhé době jsem se tedy rozhodla, že náhrdelník bude větší vyšívaný kousek. Udělala jsem si střih, protože bez střihu by určitě nebyl náhrdelník symetrický, a pustila se do výšivky.
Přestože patří náhrdelník k větším, je stále bez problému nositelný:
Když jsem se šitím šperků začínala, obdivovala jsem simbircity ve špercích Rusek. Kolikrát jich v jednom náhrdelníku bylo použito několik – nedokážu si představit cenu takového montr kousku, protože kromě materiálu musela stát hodně i samotná práce. A to už nepřemýšlím nad tím, kam bych si takový obr kousek vzala – a to já se větších šperků nebojím! Nicméně po umělecké stránce je co obdivovat – ty úžasné nápady, precizní zpracování a v neposlední řadě umělecká prezentace. Pro mě naprosto nedostižná meta. Jenže, u nás by takový kousek byl vhodný tak leda do muzea…..takže zůstávám u svých přízemně malých šperčíků a těším se, že si ho někdo koupí a nebude mi ležet v šuflíčku.
A jak jste na tom Vy? Nosíte výraznější šperky nebo dáváte přednost zlatému řetízku s miniaturním přívěskem, které jsou skoro všechny stejné?
Ten se povedl! Moc se mi líbí, když má šperk návaznost na „řetízek“ jako tady. Ten na někom na plese zahlédnout, určitě bych se pohledem vrátila 🙂
Opět velké díky, Eithné, a moc děkuji za návštěvu!