Tak, a jsou tu další dva náhrdelníky letošního roku – jednodušší Bianca s labradoritem pro každodenní nošení a trošku zdobnější Carrine se speciálním kabošonem, o kterém se dozvíte více níže.
Nejprve tedy Bianca:
Patří k menším náhrdelníkům, než normálně šiju, a je tedy vhodný pro každý den – třeba jen tak k tričku, které povznese na úplně jinou úroveň. Mně se líbil ten labradorit, že je dvoubarevný, ale zapotila jsem se ve vybírání správného odstínu korálků, které použiju. Pak je také dobré si s obšitým kamínkem pohrát, jak bude vlastně orientovaný, protože pokud zvolíte špatně, bude z labradoritu v podstatě „mrtvý“ kámen bez lesku a přijdete o tu zábavnou hru barev. A ze stejného důvodu se i špatně fotí.
Druhý náhrdelník Carrine je zimně laděný a o poznání zdobnější. Přiznám se, že jsem dost tápala, jak tento kamínek vlastně obšiju – většinou se mi to nestává, vše krásně plyne a navazuje na sebe, ale tady jsem fakt nevěděla:
Kabošon uprostřed je specialitka, která běžně není k sehnání – je to azurit v granitu z úpatí hory K2 v Pákistánu, také se mu říká jednoduše ká dvojka. Škoda, že jsem si tenkrát vzala jen tento jeden, už jsem je nikde neviděla.
Šití teď trošku zanedbávám, protože kromě sestavování rodokmenu a pátrání v archivu, které je neskutečný žrout času, jsem začala zase docela dost číst. Na Vánoce jsem dostala dvě úžasné knížky – Šikmý kostel od Karin Lednické, což je románová kronika života na Karvinsku z konce 19. a začátku 20. století, která se mi neskutečně líbila a přečetla jsem ji jedním dechem. Druhou knížku – Archy života od Daneila Low-Beera – ještě nemám zcela dočtenou, ale také se od ní nemůžu odtrhnout. Jak už jméno autora napovídá, jedná se o historii rodu Low-Beerů mezi Schindlerovým seznamem a vilou Tugendhat. Mám ráda knihy, které popisují historické události a osudy skutečných lidí formou románu nebo vyprávění. Takže děkuji Ježíškům, opravdu to byla trefa do černého!