Květen a červen – dva nejhezčí měsíce v roce jsem strávila úplně jinak, než byla moje původní představa. Těšila jsem se na mé výpravy na kole, čas strávený v dílničce a na zahrádce, všechnu tu krásnou zelenou, spoustu sluníčka a zpěvu ptáků….. Místo toho jsem byla doma, kašlala do peřin a dusila se záchvaty šíleného kašle – černý kašel si mě našel. A že to stálo za to! Nebudu zabíhat do podrobností, ale nic horšího jsem v životě zatím neměla. Tři týdny jsem strávila doma na neschopence, další dva týdny bych v práci bez pálivých bombónů neměla šanci vydržet. Celkem dva měsíce naprosto vyčerpaná a vyřazená z provozu, protože nejvíc se kašel objevoval v noci a nic na něj nezabíralo, nikam jsem nemohla (i když už jsem byla oficiálně zdravá), protože záchvaty dávivého kašle se objevovaly kdykoliv. Tak doufám, že už budu mít celoživotní imunitu, protože podruhé už bych to asi nedala.