Nějak se mi nechce věřit tomu, že už je za námi i ten pošmourný a mokrý listopad. To je měsíc, který mám z celého roku nejméně ráda. Pořád čekám, že se všechno zpomalí a budu mít čas zalézt pod deku s knížkou nebo si sednout ke korálkům a zpracovat sady vinutých perel, které jsem si nadělala v létě, a opak je pravdou. Den za dnem utíká a já mám stále pocit, že nic nestíhám.
Ale něco jsem přece jen po večerech stihla – pár nových šperků:
Náhrdelník s dendritickým opálem jsem ozdobila malými šitými kvítky, abych trošku vybočila a nebyl to jen obšitý kamínek. Jmenuje se Alba, protože je celý bílý.
Po delší době jsem dala všanc vzácnější kámen – říká se mu andělský kámen, protože kresba serafinitu připomíná andělská křídla. Vzhledem k tomu, že naleziště je jen v Rusku, tak už brzy asi nebude příliš dostupný:
Naživo ale vypadá mnohem nádherněji.
V říjnu došlo ještě i na ten kahan, v dílně sice byla zima jako v psírně, ale touha vinout byla silnější:
Abych mohla vyzkoušet nový typ korálků, musela jsem zabavit manželovi šroubovák.
Po příjezdu na zahradu jsem vždy řešila dilema – jít hrabat listí a připravit zahradu na zimu nebo ještě využít poslední možnosti sednout ke kahanu? Naštěstí to počasí vyřešilo za mě a kahan to vyhrál – bylo totiž většinou mlhavo a listí bylo mokré jako hnůj….. Takže na jaře to bude boj!
Zajímavý jaspis, který mi připomíná krajinu stínů:
Prodal se velmi rychle. Plánovala jsem dokoupit podobné jaspisy na Minerálech v Brně, ale pán, u kterého jsem je kupovala, tam nebyl.
Brož z minulého článku se líbila natolik, že jsem dělala na zakázku podobnou:
Náhrdelník Mariko je s měsíčním kamenem v takové romantické kombinaci barev:
Na začátku listopadu byla už tradiční prodejní výstava minerálů v Tišnově. Co jsem nakoupila vidíte na první fotce (mramor z Maroka, polychrom jaspisy, dva kousky zlatého avanturínu do vinutek a diamantové pilníčky). Na druhé fotce jsou mé nákupy z Minerálů v Brně (samé jaspisy a opět zlatý avanturín do vinutek), které jsou o tři týdny později:
V Brně jsem měla po roce a půl i stánek se svými šperky a moc jsem si to s holkama užila. Na Výstavišti mám moc ráda tu pohodovou a přátelskou atmosféru. A jako bonus občas setkání i s přáteli, se kterými jsem se dlouho neviděla.
No, a tohle je láska na první pohled:
Byla jsem zkontrolovat stánek u kamarádky, co má nového, a tento prstýnek mi padl do oka. Vyzkoušela jsem si ho a nešel mi sundat, tak se mě držel…takže jasné znamení, že má být můj. Kámen se jmenuje kyanit a mám pro něj už velmi dlouho slabost – bude se hodit k mému náhrdelníku.
Jé, ten andělský kámen a jaspis ze třetího náhrdelníku jsou skutečně nádherné. Pracovat na takových špercích musí být velká radost. A taky mě zaujaly nové vinutky, ty už jsou naprosto profi. U brože na zakázku se vůbec nedivím, že o ni byl zájem, protože je tahle kombinace a technika úchvatná, taky se mi moc líbí.
Přeji krásné svátky a všechno dobré do nového roku! Těším se na další šperky, nepřestává mě bavit se tu kochat.
Přesně tak, Eithné, je to radost pracovat s nádhernými kameny – každý si řekne, jak chce být obšitý, a to mě na tom baví asi nejvíc.
No, do profi vinutek mi ještě trošku chybí, ale je to čím dál lepší. Hrozně se těším na jaro, mám nové nápady a potřebuji je vyzkoušet.
Moc děkuji za milý komentář! Jsem ráda za každou návštěvu a zanechanou stopu v podobě komentáře – moc si toho vážím!
Přeji krásný Nový rok a v novém roce hlavně hodně zdraví!